Novinky v právních předpisech od 1.1.2014

09.01.2014 14:55

Nejzávažnější změnou právních předpisů s platností od 1. 1. 2014 je bezesporu nový občanský zákoník. Dosud platný obchodní zákoník je jím v některých částech nahrazen, konkrétní ustanovení týkající se obchodních společností a družstev jsou obsažena v novém zákoně o obchodních korporacích. Dalším novým právním předpisem souvisejícím s občanským zákoníkem je zákon o mezinárodním právu soukromém, který vymezuje právní poměry ve vztahu s cizími státy a cizinci tj. např. právem kterého státu se budou soudy v těchto případech řídit, právní postavení cizinců a pravomoc a postup soudů v těchto případech.

Tato zásadní změna se samozřejmě projevuje i v mnoha dalších právních předpisech včetně daňových apod., protože v novém občanském zákoníku je používána nová terminologie, která je návazně používána v ostatních právních předpisech.

Předesílám, že řada novel zákonů souvisejících s platností nového občanského zákoníku byla schválena senátem ve formě zákonného opatření. Zákonné opatření má stejnou právní sílu jako zákon, ale má pouze podmíněnou a dočasnou platnost, protože musí být dodatečně schváleno hned na první schůzi nově ustavené Poslanecké sněmovny.

V následujících řádcích si vás dovoluji stručně a v bodech informovat o nejdůležitějších novinkách, přičemž zdůrazňuji, že výčet není ani nemůže být kompletní. Proto vás chci do budoucna požádat, abyste se, kdykoli se u vás vyskytnou pochybnosti o určité daňové nebo účetní situaci, neváhali na nás obrátit s dotazem nebo nás požádali o konzultaci.

 

1. Nový občanský zákoník

Doposud platný občanský zákoník, byl přijat téměř před půl stoletím a od té doby byl mnohokrát novelizován. Postupně přibývaly další zákony řešící oblasti, které v původním občanském zákoníku nebyly obsaženy a v průběhu let se tak občanskoprávní vztahy roztříštily do mnoha předpisů. Nový občanský zákoník má tento nedostatek odstranit, proto je vše shrnuto do jediného předpisu, který má přes tři tisíce paragrafů. Tímto novým zákonem se také české právo sjednotí se standardy soukromého práva v Evropě.

Sjednocením do jednoho právního předpisů dochází ke zrušení řady významných zákonů například: zákon o vlastnictví bytů, obchodní zákoník, zákon o rodině, zákon o sdružování občanů, zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, zákon o cenných papírech, zákon o pojistné smlouvě a další.

V souvislosti s novým občanským zákoníkem ( dále NOZ ) se mění, s účinnosti od 1. ledna 2014, více než sedm desítek zákonů, jejichž změna je zahrnuta v souhrnné novele č. 303/2013 Sb

Změny v některých zákonech jsou stručné a spíše legislativně technického charakteru. Nejčastěji upravují názvosloví, které dávají do souladu právě s NOZ

 

Některé změny, jsou ale významnější. Mezi ně patří např. změna živnostenského zákona, kde se již nebude rozlišovat sídlo a místo podnikání, nebo změna zákoníku práce, ve kterém již nebudou upraveny srážky ze mzdy, protože je řeší přímo nový občanský zákoník. Rozsáhlejší jsou i změny v notářském řádu nebo v zákoně o oceňování majetku.

Stejně jako v souhrnné novele "nedaňových" zákonů, i v zákonném opatření č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů, je mnoho změn upravujících názvosloví a terminologii podle NOZ.

Jde o rozsáhlou souhrnnou novelu, kterou se mění více než 40 zákonů z daňové oblasti s účinností od 1. ledna 2014.

Zrušení obchodního zákoníku a jeho náhrada novým občanským zákoníkem si vyžádala upravit některé speciální záležitosti ve zvláštním zákoně o obchodních korporacích. Vzhledem k tomu, že řada z vás je společníky a případně i jednateli obchodních společností dovoluji si vás odkázat na stručný přehled některých důležitých novinek vypracovaný advokátkou JUDr. Irenou Vikovou. Pokud najdete čas a chuť si tento materiál přečíst, věřím, že v něm najdete zajímavé informace pro vaši činnost.

 

2. Některé významné změny v oblasti daňových zákonů

A. Daň z příjmů

Významnou změnou je integrace daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů ( § 4a ) a zrušení zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Pro oblast převodu nemovitostí bylo schváleno jiné zákonné opatření č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, které je popsáno níže..

Zákonným opatřením č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů, se prodlužuje lhůta pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů ze šesti měsíců na tři roky u cenných papírů, které nejsou součástí obchodního majetku.

Dále se zjednodušuje tvorba opravných položek – konkrétně u pohledávek nad 18 měsíců od splatnosti 50 % daňová opravná položka a nad 36 měsíců od splatnosti 100 % daňová opravná položka. U pohledávek nabytých postoupení jejichž hodnota byla vyšší než 200 tis. Kč je nutná řádná účast v zahájeném soudním, správním nebo rozhodčím řízení.

Zvyšuje se limit pro odpočet darů na veřejně prospěšné účely u fyzických osob z dosavadních 10 na 15 %, u právnických osob se sjednotí na 10 %.

Limit pro daňové osvobození příjmů z takzvané příležitostné činnosti se od příštího roku zvýší z nynějších 20 tisíc na 30 tisíc korun ročně. Zvýšení se bude týkat všech příjmů z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem.

 

 

 

 

B. Změny v zákoně o DPH od 1. 1. 2014

Změny v terminologii

Rekodifikace soukromého práva má vliv na zákon o dani z přidané hodnoty především z hlediska terminologie.

V zákoně o dani z přidané hodnoty se například nově objeví pojem “pacht” nebo pojem “právo stavby”, místo pojmu “podnik” se bude používat “obchodní závod”, pojem “nemovitost” se nahrazuje “nemovitou věcí” a pojem “obchodní společnost" se nahrazuje pojmem “obchodní korporace”. V zákoně také dochází k vypuštění pojmu “převod a přechod nemovitostí” a to z důvodu zahrnutí nemovité věci pod pojem zboží.

Povinná elektronická forma podání (§ 101a)

Veškerá podání, která se týkají daně z přidané hodnoty, musí plátci daně podávat od ledna letošního roku elektronicky. Nová povinnost znamená pro daňové subjekty nutnost zřídit si datovou schránku nebo tzv. e-podpis. Výjimku budou tvořit pouze fyzické osoby, jejichž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne 6 milionů korun a nemají zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky. Ti mohou i nadále využívat "papírových" formulářů a zasílat je poštou nebo doručovat osobně příslušnému správci daně.

 

Ručení za DPH při platbě na nezveřejněný účet (§ 109 odst. 2 písm. c))

Zákonné opatření č. 344/2013 Sb. v části čtyřicáté první zmírňuje pravidlo ručení odběratele za odvod DPH dodavatelem v případě platby na jiný než správcem daně zveřejněný bankovní účet. Pravidlo ručení podle § 109 odst. 2 písm. c) se bude vztahovat jen na případy, kdy úplata za zdanitelné plnění překročí dvojnásobek částky podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti, tedy na úplaty nad 700 tisíc korun.

Změny týkající se nemovitostí (§ 56 a § 56a)

Novelou dochází k rozšíření případů, kdy pozemek nebude osvobozen od DPH. Převod pozemku bude nově osvobozen jen v případě, pokud budou splněny současně tyto tři podmínky:

- na pozemku není zřízena stavba spojená se zemí pevným základem,

- na pozemku není zřízena inženýrská síť a

- na pozemku nemůže být podle platného a účinného stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba.

Osvobozen od DPH bude tedy jenom převod nezastavěného pozemku bez stavebního povolení či souhlasu s provedením ohlášené stavby. Podle § 56 odst. 3 může být i při nesplnění těchto podmínek pozemek od daně osvobozen, a to po uplynutí 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od data prvního započetí užívání stavby.

 

C. Daň z nabytí nemovitých věcí

Zákonné opatření č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, zcela nahradilo stávající zákon č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Daň dědická a darovací je od roku 2014 integrována do zákona o daních z příjmů. Daň z převodu nemovitostí pak bude upravena právě novým zákonným opatřením č. 340/2013 Sb.

Sazba daně se zákonným opatřením nemění, zůstává stejná jako dosud, tj. 4 %.

Nově bude při nabytí vlastnického práva koupí nebo směnou plátcem daně převodce, tedy prodávající, pokud ovšem kupní nebo směnná smlouva nebude obsahovat dohodu o tom, že poplatníkem je nabyvatel. Tuto možnost pak zákonné opatření hned ve svém prvním paragrafu přímo zmiňuje, je tedy předpoklad, že bude poměrně často využívána. Pokud nebude povinnost zaplatit daň upravena smlouvou, bude daň platit prodávající a kupující za ni bude ručit. Pokud bude smluvně ošetřeno, že daň uhradí kupující, ručitelem pak nebude nikdo.

Dále zákonné opatření přináší jednodušší úpravu nabytí nemovitosti do společného jmění manželů. Nově budou manželé podávat jen jedno společné daňové přiznání, nikoli dvě jako dosud. Podání bude také zjednodušeno tím, že povinné přílohy postačí pouze v kopii, nyní je třeba doložit originál nebo ověřenou kopii.

Dobrou zprávou pro poplatníky je, že u staveb pro bydlení a rekreační účely již nebude nutné při podání přiznání k dani předkládat finančnímu úřadu znalecký posudek. Plátce daně tak v mnohých případech ušetří až tisíce korun. Daň se bude platit buď z kupní ceny nebo ze tří čtvrtin ceny v místě obvyklé. Daněna bude vždy vyšší z těchto dvou cen. Pokud by plátce měl k tomuto postupu výhrady, může si nechat znalecký posudek zpracovat a náklady na jeho pořízení odečíst ze základu daně.

Zákonné opatření o dani z nabytí nemovitých věcí ruší některá osvobození od daně, jako např. převody majetku v souvislosti s privatizací, tento důvod se již jeví jako neopodstatněný. Nově se naopak zavádí osvobození od daně při nabytí nemovitosti jejím uživatelem po skončení finančního leasingu. Nově také budou dani podléhat veškeré vklady nemovitostí do obchodních společností a družstev.

 

3. Některé významné změny v předpisech o důchodovém pojištění a sociálním zabezpečení

A. Povinná e-komunikace pro zaměstnavatele

Pro zaměstnavatele platí od 1. 1. 2014 povinnost elektronické komunikace s orgány ČSSZ. Povinná e-komunikace se týká těchto tiskopisů:

  • Evidenční list důchodového pojištění,
  • Potvrzení o studiu (o teoretické a praktické přípravě) pro účely důchodového pojištění,
  • Přehled o výši pojistného,
  • Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání),
  • Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění,
  • Přihláška do registru zaměstnavatelů,
  • Odhláška z registru zaměstnavatelů,
  • Potvrzení pro účely výplaty vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství.

Odklad povinnosti elektronické komunikace byl povolen OSVČ za sebe samé ( do konce roku 2014 ) a lékařům na elektronické zasílání neschopenek ( dvouletý odklad ).

Je třeba si uvědomit, že zaměstnavatelem jsou i osoby ze skupin, kterým byl povolen odklad povinnosti. Zaměstnavatelem může být jak lékař, tak OSVČ, pokud zaměstnává alespoň jednu osobu. Výše uvedené formuláře týkající se zaměstnavatelů musí tedy od 1. 1. 2014 podávat výhradně elektronicky i lékaři a OSVČ.

Povinná elektronická komunikace zaměstnavatelů od 1. 1. 2014 se bude týkat těch podání předepsaných tiskopisů, kde lhůta k jejich řádnému podání započne po 31. 12. 2013. To znamená, že například Přehled o výši pojistného za období prosinec 2013 už bude nutné podat elektronicky, protože řádná lhůta k podání tohoto tiskopisu je od 1. 1. 2014 do 20. 1. 2014.

 

B. Zaměstnavatel bude náhradu mzdy vyplácet už jen první dva týdny

Od 1. 1. 2014 bude mít zaměstnanec, který bude uznán práce neschopným nebo mu bude nařízena karanténa, nárok:

  • na náhradu mzdy od zaměstnavatele v období prvních 14 dnů ( od 1.1. 2011 do 31. 12. 2013 přechodně platila lhůta 21 dnů ),
  • na nemocenské od okresní správy sociálního zabezpečení od 15. dne trvání pracovní neschopnosti či karantény.

Nadále platí, že zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a že za první tři pracovní dny náhrada mzdy nenáleží. Při karanténě náleží náhrada mzdy od prvního pracovního dne.

Pokud bude zaměstnanec uznán práce neschopným ještě v roce 2013, musí mu zaměstnavatel poskytnout náhradu podle předpisů platných ke dni vzniku této pracovní neschopnosti, tedy v prvních 21 dnech jejího trvání, i když toto období bude končit již v roce 2014.